Šikmá střecha klade na sádrokartonový podhled úplně jiné nároky než rovný strop. Roviny jsou nakloněné, krokve nerovnoměrně rozmístěné a mezi izolací a podhledem často zbývá jen úzká mezera. Právě proto se vyplatí začít rozvržením nosného roštu ještě před tím, než přijdou na řadu desky. Rošt totiž nese celou konstrukci, drží rovinu a vytváří prostor pro vedení instalací i pro parozábranu.

Základem je zaměření skutečného stavu. Krokve nebývají v jedné rovině, proto si pomocí laseru nebo napnuté šňůry vyznačte referenční rovinu podhledu. Od ní pak odměřte hloubku zavěšení. U šikmé střechy se obvykle pracuje s kovovým roštem z CD profilů, které se k nosné konstrukci připevňují pomocí držáků nebo přímých závěsů. Rozteč hlavních profilů se volí podle zatížení a tloušťky desek, nejčastěji 400 až 600 mm. Pokud si nejste jistí správným postupem, využijte návod na rastr v podkroví, který popisuje rozmístění i upevnění krok za krokem.

Upevňování začněte od nejnižšího místa šikminy a postupujte směrem vzhůru. Držáky se kotví do krokví tak, aby přenesly hmotnost desek i případné izolace. Vodorovné profily se spojují křížovými spojkami a průběžně se kontroluje rovina. Mezi rošt a krokve se vkládá parozábrana, která musí být spojitá a přelepená. V místech, kde se šikmina lomí do rovného stropu, je nutné rošt doplnit o další nosný profil, jinak hrozí praskání desek v tahu.

Hotový rošt musí být tuhý, rovný a ukotvený ve všech směrech. Teprve potom se šroubují desky, a to kolmo na nosné profily s přesazením spár. Dodržení rozteče a správné kotvení rozhoduje o tom, zda podhled vydrží bez prasklin i po několika topných sezónách.